Tento článek mám v hlavě už delší dobu. Teď jsem konečně našel trochu času, abych zasedl a sepsal myšlenky týkající se tohoto tématu i zde. Nedávno jsem se bavil s dobrým kamarádem a řešili jsme cvičení, jídlo a mimo jiné také to, že někdo z jeho rodiny má artrózu, díky které ho bolí kolena a která se neustále rozvíjí.💀 Bavili jsme se o možnostech léčby a o způsobech zmírnění příznaků nějakou přírodní cestou. Kromě pár věcí jsme natrefili na kolagen, kloubní výživu atd. Když jsem se zeptal, zda už něco takového zkoušel, tak mi kamarád řekl: „Já mu už nějaké věci doporučoval, první na co se zeptal byla cena, no a když jsem mu ji řekl, tak on odvětil, že takové peníze rozhodně nikdy nevysolí, že je to drahé.“ 💰
Tohle zdaleka není jediný příběh, který bych vám mohl povyprávět, mám jich desítky. A dost možná, jich desítky máte i vy. Dost možná, jste tohle někdy pronesli i vy sami. Je to špatně? Takovou otázku řešit nebudu. Jednak mi to rozhodně nepřísluší a jednak záleží na dalších x faktorech. Rád bych vám ale nabídl možná maličko jiný pohled na věc. 💡
Nedávno jsem četl strašně zajímavou knihu, která se jmenovala Peníze a zdravý selský rozum. Autor rozebíral myšlenkové pochody při utrácení peněz a proč se tak děje. V hlavě mi kromě jiného utkvělo i následující: Při utrácení peněz často nebereme v úvahu náklady obětované příležitosti. V jednoduchosti tedy, když za něco utrácíme peníze, tak v daném okamžiku většinou nepřemýšlíme nad tím, čeho se díky tomu v budoucnu vzdáváme. 💸 Stejně tak málokdy přemýšlíme nad tím, co mi to z dlouhodobého hlediska dá. Jediné co nás zajímá je momentální výsledek, který pocítíme ihned, celkový pocit uspokojení a často také porovnání hodnoty daného produktu s jinou věci. S takovou, kterou jsem v minulosti využil, či kterou blíže znám. ✅
Můžeme si dát jednoduchý příklad na jablku.🍎 Představte si, že pět let nakupujete jablka při ceně 40,- Kč za kg. Je to vaše měřítko i pro další nákupy. Jablka by se měla pohybovat okolo této ceny. Jednoho dne jdete po městě a narazíte na nový obchůdek s bio produkty od farmářů. Vejdete dovnitř a koukáte. Najednou spatříte jablka a jejich cenovku. Za stejně vypadající jablka chtějí 80,- Kč, tedy jednou tolik! 🍎A teď se přiznejte. Napadla by vás první myšlenka typu: „Stejné ovoce a jednou tak dražší, vydřiduchové, vždyť je normálně kupuji za polovic!“ nebo by vás nejdříve napadlo „Ta jablka jsou o tolik dražší, čím to může být? Když si je koupím, vzdávám se teď více peněz, ale z dlouhodobého hlediska mi to možná přinese více zdraví a tím pádem delší časový horizont na jejich vydělávání a na zážitky s nimi spojené.“
Nebojte, taky mi někdy třeští oči, když zažiju podobný případ. Nechtěl jsem na něm ani tak ukázat, že musíte utratit peníze za nejdražší produkty, co vidíte.❌ Kdyby svět fungoval tak jednoduše, že dražší je automaticky lepší, tak by to sice bylo fajn, ale bohužel to tak nejde. Spíše jsem chtěl zvýraznit fakt, že nejen v oblasti jídla, ale i v dalších částech života, nepřemýšlíme do budoucna a většinou nás nenapadá, co tím dlouhodobě získávám. Natož pak, čeho se dlouhodobě vzdávám.
Když se vrátíme k příběhu mého kamaráda, se kterým jsem to vše odstartoval, tak se jeho příbuzný s velkou pravděpodobností nacházel ve stejné pasti. Nad možnostmi nepřemýšlel způsobem, že se dlouhodobě vzdává šance prodloužit si kvalitu a možná i délku života. Ani způsobem, že dlouhodobě bude mít více času na to být produktivní, a více pracovat, tím pádem více peněz vydělat. Jediné co viděl bylo, že daná možnost stojí o XY více, než něco, co viděl dejme tomu v lékárně nebo jinde. Bez analýzy produktu, bez zvážení všech dostupných informací. Bylo to čistě emoční rozhodnutí, které ho k závěru“ za to ty prachy nikdy nedám“ dovedlo. 🧐
Nechci tady moralizovat, jak jsem totiž říkal, je to úplně přirozený myšlenkový pochod a já se do něj mimo oblast jídla a zdraví taky někdy dostanu. Spíše bych velmi rád, aby lidé nad svým zdravím a věcech s ním spojeným začali uvažovat ne jako o momentálním potěšení nebo „zatím funguju“, ale jako nad dlouhodobou investicí. K takové ke které někdy patří trocha odříkání a jindy zase maličko více úsilí a trocha otevřené mysli. 🧠
Představte si, že zdraví je jako prasátko 🐖 na důchod, do kterého si dnes většina lidí odkládá. Takové penzijní spoření. Vaše každodenní akce a rozhodnutí se ani ve financích neprojeví za dva měsíce. Když měsíčně odložíte litr, tak tam za tři měsíce velké zhodnocení nenajdete. Když to ale budete dělat dostatečně dlouho, tak se pak při důchodu nebudete mít nejhůře. A čím dříve začnete tak? Tím více tam budete mít…💰
✅ Se zdravím to vlastně funguje stejně. Každý den něco do toho prasátka odložte a ve stáří ho vyberete. V podobě nebolesti kloubů, lepšího imunitního systému, absence nemocí atd. Když se nad tím pak zamyslíte takhle, budete opravdu řešit, že se vám nechte jít na procházku a nebo, že nějaký produkt je o tři stovky dražší? (znovu opakuji, dražší vždy neznamená lepší, ale pokud má cenovka opodstatnění?) Asi ne.
Na závěr bych ještě rád dodal jednu věc. Možná spoustě z vás po přečtení přijde na mysl, že nemoc je ve stáří nutností a že se nedá eliminovat. Že geny hrají proti vám. Ani to ale není pravda a vy se s tím nemusíte spokojit. Celé tohle by bylo na dalších x článků, ale koho to zajímá již teď, tak doporučuji knihu Konec Stárnutí od Davida Sinclaira. Krásně v ní popisuje epigenetiku, geny a obecně procesy, které většina z nás má za nevyhnutelné, ale které se dají ovlivnit. Fakt, že je většina lidí ve stáří nemocná ještě neznamená, že to tak má být. A ačkoliv i přes veškerou snahu může přijít něco neočekávaného, tak odkládáním do prasátka rozhodně nic neztratíte. Naopak.
Vybalancujte TO ⚖️